2021.2400.2
Technické zhodnocení v zákoně o DPH
Ing. Petr Vondraš
Zmínku o technickém zhodnocení najdeme v §§ 4, 78 a 78a ZDPH. Byť výskyt není nejčastější, jde o téma důležité, protože technické zhodnocení nebývá o pár desítkách tisíc, ale často o statisících či milionech korun. Co se pod samotným termínem technické zhodnocení skrývá, je třeba hledat v zákoně o daních z příjmů (ZDP) v případě hmotného majetku a v právních předpisech upravujících účetnictví v případě dlouhodobého nehmotného majetku. Pro účely DPH je technické zhodnocení považováno za samostatný majetek.
NahoruCo je technické zhodnocení
Podle § 33 ZDP se technickým zhodnocením rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud u jednotlivého majetku převýšily v úhrnu 80 000 Kč. Jedná se o navýšení platné od 1. ledna 2021. Před tímto datem byla hranice pro technické zhodnocení přes dvacet let v poloviční výši, tedy 40 tisíc korun.
Technickým zhodnocením jsou i výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad), ale rozhodne se je odpisovat.
Rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, modernizace je rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
Technické zhodnocení nemusí být jen na hmotném, ale může být i na nehmotném majetku. U něho zákon o dani z přidané hodnoty odkazuje na právní předpisy upravující účetnictví, což je kromě zákona o účetnictví především vyhláška č. 500/2002 Sb. Ta uvádí, že za dlouhodobý nehmotný majetek se považuje jeho technické zhodnocení, a to od výše ocenění určeného účetní jednotkou.
Plátce A má tři obchodní společnosti. V první udělal přístavbu nemovitosti ve výši 1,2 mil. Kč. Ve druhé modernizoval výrobní linku za 36 tis. Kč bez DPH, a protože měl ještě nevyčerpané daňové ztráty z minulých let, rozhodl se neúčtovat modernizaci pod 40 tis. Kč rovnou do nákladů, ale zaevidoval ji jako technické zhodnocení, které bude odpisovat. Ve třetí společnosti nechal rozšířit "na míru“ software pro směnárenskou činnost, což danou společnost stálo 41 tis. Kč bez DPH. V prvních dvou případech se jednalo o technické zhodnocení dle zákona o daních z příjmů, tedy i dle zákona o DPH. V případě rozšíření softwaru je pro určení, zda se jedná o technické zhodnocení, podstatné, od jaké hodnoty si účetní jednotka stanovila, že bude vykazovat dlouhodobý nehmotný majetek, protože stejná výše platí i pro jeho technické zhodnocení. Pokud by měla obchodní společnost nastavenou hranici pro dlouhodobý nehmotný majetek ve výši 40 tis. Kč, pak by se u rozšíření softwaru pro směnárenskou činnost v hodnotě 41 tis. Kč jednalo o technické zhodnocení nehmotného majetku.
NahoruNárok na odpočet
U technického zhodnocení neplatí žádná zvláštní pravidla pro uplatnění nároku na odpočet. Stejně jako u jiných plnění je možnost uplatnění odpočtu závislá na skutečnosti, k čemu bude zhodnocení využito. Pokud bude sloužit jen pro zdanitelná plnění a osvobozená plnění s nárokem na odpočet, bude mít plátce u technického zhodnocení plný nárok na odpočet, naopak v případě využití jen pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet nebude moci být odpočet ze zhodnocení vůbec uplatněn. Třetí možností je uplatnění nároku jen ve výši krátícího koeficientu, což je situace, kdy je technické zhodnocení využito částečně pro zdanitelná a částečně pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, vše v rámci jeho ekonomické činnosti.
Technická zhodnocení uskutečněná plátcem A v předchozím příkladu budou využita následovně. Přístavba nemovitosti ve výši 1,2 mil. Kč bude sloužit částečně k ekonomickým činnostem podléhajícím základní sazbě daně a částečně k osvobozenému pronájmu bez nároku na odpočet. Z tohoto důvodu bude mít první společnost nárok na odpočet z technického zhodnocení jen ve výši koeficientu dle § 76 ZDPH. V případě modernizace výrobní linky za 36 tis. Kč bez DPH půjde o plný nárok na odpočet, protože linka je využívána jen ke zdanitelným plněním. Naopak u zhodnocení softwaru pro směnárenskou činnost nebude možné odpočet z faktury za zhodnocení nárokovat, protože směnárenská činnost je osvobozená od daně bez nároku na odpočet.
NahoruAktivace technického zhodnocení
Pokud plátce pořizuje technické zhodnocení vlastní činností a toto zhodnocení bude využito jak pro zdanitelná, tak i pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet (což znamená, že odpočet bude krácen), je uvedení zhodnocení do stavu způsobilého k užívání považováno za dodání zboží dle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH. V praxi to znamená, že si plátce bude nejdříve při pořizování technického zhodnocení uplatňovat odpočet z přijatých plnění a dnem uvedení zhodnocení do užívání mu vznikne povinnost odvést z dokončeného zhodnocení daň. Základem bude v souladu s § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH cena, za kterou by bylo možné zhodnocení pořídit, nebo výše celkových nákladů na pořízení, pokud není možné cenu určit. Jako daňový doklad pro účely odvodu DPH vystaví plátce dle § 32 ZDPH doklad o použití. Tento doklad však nebude sloužit jen k odvodu daně, ale protože se podle § 72 odst. 2 písm. c) ZDPH jedná zároveň i o daň na vstupu, bude sloužit i jako daňový doklad pro nárokování odpočtu.
Technické zhodnocení na nemovitosti ve výši 1,2 mil. Kč bez DPH bylo vytvářeno vlastní činností od října 2020 do září 2021. Plátce A si po celou dobu uplatňoval na ř. 40 a v režimu přenesení daňové povinnosti na ř. 10 a 43 DPH plný odpočet z nakoupených vstupů a služeb. V září 2017 bylo technické zhodnocení uvedeno do stavu způsobilého k užívání. Protože plátce A nedokázal zjistit cenu, za kterou by bylo možné technické zhodnocení pořídit, vyšel při kalkulaci základu daně v dokladu o použití ze skutečných nákladů ve výši 1,2 mil. Kč + 252 tis. Kč DPH. Tyto částky uvedl plátce A v daňovém přiznání za měsíc září 2021 na ř. 1. Takto odváděná daň byla zároveň pro plátce A i daní na vstupu. I když plátce bude technické zhodnocení využívat jak pro zdanitelnou, tak i osvobozenou činnost bez nároku na odpočet daně, nezapočítává se uvedení technického zhodnocení vytvořeného vlastní činností do užívání do krátícího koeficientu dle § 76 odst. 4 písm. c) ZDPH (řádek daňového přiznání č. 51). Protože plátce A bude využívat zhodnocenou nemovitost částečně pro zdanitelná plnění a částečně pro účely osvobozené od daně, uvedl v daňovém přiznání technické zhodnocení ještě na ř. 40 s tím, že nárokovaný odpočet ve výši 252 tis. Kč uvedl v pravém sloupci (tj. sloupci označeném jako krácený odpočet). Pro rok 2021 vycházíme při krácení z vypořádacího koeficientu za rok 2020, který byl 90 %. Proto uplatněný odpočet na ř. 40 ve sloupci "Krácený odpočet“ byl sice 252 tis. Kč, ale přepočtem na 90 % hodnoty byl nárokovaný odpočet na ř. 52 jen 226 800 Kč. Tato nárokovaná daň bude v roce 2021 a v následujících 9 letech výchozí pro případné úpravy odpočtu.
NahoruÚprava odpočtu v době užívání
Původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujícím po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají…
