2020.1300.1
Sankce u sociálního a zdravotního pojištění
Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová
Sociální a zdravotní pojištění tvoří významnou porci, kterou hradí každý podnikající subjekt ať už přímo za sebe či za svoje zaměstnance. Sankce, které nabíhají za pozdní úhradu a další prohřešky, jsou přitom pokutovány podle zvláštních právních předpisů a podstatně se liší od sankcí ukládaných v oblasti daní. Podnikatel v praxi čelí různým pokutám za neplnění svých povinností, které v některých případech mohou být až likvidační, protože se každým dnem často zvyšují a mohou být navíc navýšeny o náklady exekuce při vymáhání. V rámci tohoto článku se čtenář dozví přehled sankcí týkajících se sociálního a zdravotního pojištění včetně upozornění na trestněprávní důsledky. Článek také obsahuje koronavirová opatření v této oblasti a praktické příklady.
NahoruVymezení sankcí
Sankce v oblasti zdravotního a sociálního pojištění se ukládají podle jiných předpisů, než je podnikatel zvyklý v daňovém řízení, kde se postupuje podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "DŘ"). Sankce u zdravotního a sociálního pojištění jsou obsaženy v textu různých právních předpisů, čímž může být úprava komplikovanější. Platí také odlišná procesní pravidla pro jejich stanovení a opravné prostředky, které se ve většině případů řídí obecným předpisem o správním řízení (tj. zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení neboli správní řád). Jednou z úvah z minulosti, která však nebyla dotažena do fáze implementace, bylo tzv. jednotné inkasní místo, jehož ambicí bylo určité sjednocení plateb daně, sociálního a zdravotního pojištění do jedné souhrnné platby vybírané podle daňového řádu. Zatím však každá z plateb jede podle svých pravidel, což zvyšuje administrativní náročnost jak pro plátce, tak pro správce jednotlivých plateb.
NahoruSankce za pozdní úhradu
Sankce za pozdní úhradu se v oblasti zdravotního a sociálního pojištění nazývá penále. Sankce za pozdní úhradu v oblasti zdravotního pojištění je stanovena zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Podle § 18 ZoPVZP se penále ukládá, pokud nebylo pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo pokud bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno. Plátce pojistného hradí penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení. Sankce za pozdní úhradu v oblasti sociálního pojištění je stanovena zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "ZoPSZ"). V tomto případě se penále ukládá podle § 20 ZoPSZ, pokud nebylo pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo zaplaceno v nižší částce, a také činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení (při povolení splátek činí 0,025 % za každý kalendářní den).
V daňové oblasti se přitom za pozdní úhradu stanovuje úrok z prodlení podle § 252 DŘ, který vzniká počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně a výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši 14 % plus repo sazba stanovená Českou národní bankou platná pro první den příslušného kalendářního pololetí.
Příklad – Pozdě zaplacená daň, sociální a zdravotní pojištění
Fyzická osoba podniká jako osoba samostatně výdělečně činná a poskytuje poradenské služby. Tento podnikatel zmocnil včas daňového poradce, což i včas oznámil instituci sociálního a zdravotního pojištění. Dále pak podal jeho daňový poradce 1. 7. 2019 daňové přiznání k dani z příjmů a podal také během července 2019 přehledy sociálního a zdravotního pojištění. U všech třech odvodů však nezaplatil včas platby a zaslal je o více než tři měsíce později (konkrétně o 100 dní později). Doplatek na všech platbách po odečtení záloh činil zhruba 100 000 Kč za každou platbu. Jaká bude stanovena sankce a lze ji zmírnit?
U zdravotního a sociálního pojištění půjde o penále, které činí 0,05 % za den prodlení. Denně to tedy je 50 Kč a za 100 dní půjde o penále 5 000 Kč u každé instituce. Zmírnit lze sankci formou prominutí, tedy podáním žádosti za účelem odstranění tvrdosti. U daně jsou první 4 pracovní dny bez úroku z prodlení, takže tam půjde zřejmě o 96 dní, přičemž denně to bude 43,84 Kč, takže celkem cca 4 208 Kč (pro druhé pololetí roku 2019 byla sazba 16 % p. a.). Pro prominutí tohoto úroku z prodlení by bylo možné prominutí podle pokynu D-21, ale zřejmě nebude dán žádný ospravedlnitelný důvod.
NahoruDalší sankce
Navíc můžou být uloženy v oblasti zdravotního pojištění různé pokuty či přirážka, a to podle ZoPVZP nebo podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen "ZoVZP“". Pro oblast sociálního pojištění jsou další sankce stanoveny v ZoPSZ. Může jít například o tyto situace:
Zdravotní pojišťovna může uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti, jako je například nesplnění povinností při provádění kontroly, neoznámení vymezené změny údajů uvedených při registraci či pokud nepoužijí předepsané tiskopisy (§ 26 ZoPVZP). Dále existují i pokuty udělované za nesplnění oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně (§ 44 ZoVZP), a to až do výše 10 000 Kč a zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč (při opakovaném nesplnění až do výše dvojnásobku uložené pokuty) či pokuty za různé přestupky (§ 39q ZoVZP).
Z hlediska sociálního pojištění může být udělena pokuta až do výše 50 000 Kč za vymezený přestupek, kterým se rozumí u osoby samostatně výdělečně činné například nepodání přehledu či opravného přehledu na předepsaném tiskopise, nedoložení skutečnosti zpracování daňového přiznání daňovým poradcem, nebo nepředložení protokolu o platbě daně z příjmů paušální částkou nebo rozhodnutí správce daně o zrušení platby daně paušální částkou, nesplnění oznamovací povinnosti, neuschovávání účetních záznamů o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného a nepoužívání tiskopisů. Zaměstnavatel se pak dopustí přestupku například tím, že nevede ve svých záznamech kurz, který použil pro přepočet příjmu vyplacenému zaměstnanci v cizí měně na českou menu, nepředloží ve stanovené lhůtě na předepsaném tiskopisu přehled, nezajistí, aby mzdová účtárna plnila povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného, neodvede příslušné věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence za kalendářní měsíc pojistné, nepotvrdí zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, nebo mu nevydá nové potvrzení, neuvede v potvrzení, zda je zaměstnanec účasten v kalendářním roce důchodového spoření, neuschovává účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného a nepoužívá tiskopisy (§ 25c a § 25d ZoPSZ).
Další sankcí, která může být uložena, je přirážka k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění zaměstnavateli, u kterého došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin (§ 45 ZoVZP). Obdobně přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení může být uložena zaměstnavateli, jestliže výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí orgánu inspekce práce nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, nebo podle zjištění orgánu inspekce práce nebo zdravotnického orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců (§ 21 ZoPSZ).
Příklad – Pozdní registrace
Osoba samostatně výdělečně činná zahájila činnost 1. 4. 2020 na základě složení profesní zkoušky a bude vykonávat nezávislé povolání, tedy podnikání podle jiných právních předpisů, než je živnostenské podnikání. Do 31. 3. 2020 působila tato osoba jako zaměstnanec. Dne 29. 5. 2020 jej kontaktovala zdravotní pojišťovna s tím, že neplatí tato osoba od dubna 2020 zdravotní pojištění. Jakou může dostat tato osoba samostatně výdělečně činná sankci za to, že se nepřihlásila?
Jelikož se podnikatel pozdě zaregistruje, tak mu může zdravotní pojišťovna udělit pokutu až do výše 10 000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti.
Příklad – Nepodaný přehled
Osoba samostatně výdělečně činná nepodala za rok 2018 přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. Dne 26. 5. 2020 k tomu byla vyzvána zdravotní pojišťovnou. Jakou může dostat sankci?
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání, předložit přehled. Pokud tak neučiní, tak může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Také bude spočteno penále, pokud dojde k nedoplatku na pojistném (0,05 % za den prodlení).
NahoruProcesní ustanovení pro sankce
O uložení sankce se rozhoduje prostřednictvím platebního výměru. V praxi je vždy vhodné prověřit, zda byla sankce udělena oprávněně a zda neexistuje důvod pro její zrušení (například platba pod nesprávným variabilním symbolem, pokuta stanovená v neproporcionální výši vzhledem k prohřešku, nesprávný výpočet penále institucí sociálního či zdravotního pojištění apod.), a případně podat odvolání proti platebnímu výměru. Ve věcech dlužného pojistného nemá sice odvolání odkladný účinek, tedy plátce musí částku zaplatit, přestože podal odvolání, ale v případě úspěchu jsou mu peníze vráceny. Lhůta pro podání odvolání je však…
