2020.2400.1
Pravidla pro zdaňovací období u DPH
Mgr. Filip Wágner
Velká četnost podávání přiznání k dani z přidané hodnoty (dále jen "DPH") přispívá k administrativní náročnosti této daně pro plátce DPH, protože podává přiznání buď dvanáctkrát do roka, pokud je měsíčním plátcem DPH, anebo čtyřikrát do roka u kvartálního plátcovství. Spolu s přiznáním k DPH se pak obvykle podává i kontrolní hlášení a při transakcích s Evropskou unií navíc i souhrnné hlášení. Frekvence podávání těchto reportů je navázána na zdaňovací období, které je obvykle měsíční, ale při splnění podmínek může být změněno na kalendářní čtvrtletí, což může představovat významné snížení administrativy, na druhou stranu ale také určité komplikace.
Tento článek se zabývá problematikou zdaňovacího období pro účely DPH a obsahuje i praktické příklady týkající se této problematiky. Po přečtení článku by měl plátce DPH znát pravidla, která se zdaňovacího období týkají.
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "zákon o DPH, ZDPH"), obsahuje několik ustanovení relevantních pro zdaňovací období pro účely DPH, které je oproti ostatním daním poměrně krátké a frekvence podávání DPH tvrzení je značná. V § 99 ZDPH je stanoveno základní pravidlo, a sice že zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Podle pravidel stanovených v § 99a ZDPH může plátce DPH své zdaňovací období změnit na kalendářní čtvrtletí, pokud jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 mil. Kč, není nespolehlivým plátcem DPH, není ve skupině pro účely DPH a tuto změnu oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku. Každý plátce DPH by měl po skončení daného kalendářního roku zkalkulovat obrat pro účely DPH, protože podle tohoto obratu se stanovuje zdaňovací období, které může být při splnění zákonem vymezených podmínek změněno. Tuto změnu zdaňovacího období z kalendářního měsíce na kalendářní čtvrtletí ale není možné učinit pro kalendářní rok, v němž byl plátce registrován, ani pro bezprostředně následující kalendářní rok. Pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně na žádost plátce podanou do konce měsíce října roku, v němž byl plátce registrován, rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok. Každý nově zaregistrovaný plátce DPH má tedy podle zákona o DPH měsíční zdaňovací období a toto období může změnit na kalendářní čtvrtletí až za splnění zákonem stanovených podmínek. Plátce navíc nemusí oznamovat změnu zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí, pokud v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce již bylo jeho zdaňovacím obdobím právě kalendářní čtvrtletí.
Oznámení je možné provést formou kolonky v přiznání k DPH podávaného za poslední zdaňovací období (tj. měsíc prosinec u měsíčního plátce DPH, anebo čtvrté čtvrtletí u čtvrtletního plátce DPH, kdy termín pro podání přiznání k DPH je pak 25. ledna následujícího roku). V přiznání k DPH se pro změnu využívá políčko "Kód zdaňovacího období následujícího roku", a jak je uvedeno v pokynu k přiznání k DPH, políčko se vyplňuje pouze v řádném přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku tak, že kód "Q" uvede plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a který se rozhodl, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok bude kalendářní čtvrtletí, a kód "M" uvede plátce DPH, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí a který se rozhodl, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok bude kalendářní měsíc nebo již nesplňuje podmínky pro čtvrtletní zdaňovací období. Políčko tedy zůstane nevyplněno u plátců DPH, u kterých se zdaňovací období v následujícím kalendářním roce nikterak nemění. Alternativně lze změnu provést formou samostatného oznámení provedeného osobně do protokolu, písemně anebo formou datové zprávy.
Na délku zdaňovacího období je navázán termín pro podání řádného přiznání k DPH, kontrolního a souhrnného hlášení a také pro splatnost daně. Lhůta pro podání je pak 25. den po skončení příslušného zdaňovacího období. Pokud tento 25. den připadne na státní svátek nebo víkend, tak je to první následující pracovní den.
Pokud by se plátce DPH se zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí stal nespolehlivým plátcem, je od následujícího kalendářního čtvrtletí po tom, kdy se stal nespolehlivým plátcem, jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
Obrat pro účely DPH je pak stanoven v § 4a ZDPH jako souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, pokud jde o úplaty za tato plnění:
-
zdanitelné plnění,
-
plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
-
plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle §§ 54 až 56a ZDPH (tj. finanční činnosti, penzijní činnosti, pojišťovací činnosti, dodání nemovité věci a nájem nemovité věci), jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Do obratu se naopak nezapočítává úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, pokud není toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.
Speciální vymezení obratu pro účely změny zdaňovacího období je stanoveno v § 99a odst. 5 ZDPH v těchto situacích:
-
při fúzi obchodních korporací jako součet obratů obchodních korporací zúčastněných na fúzi,
-
při rozdělení obchodních korporací rozštěpením jako součet obratu zanikající obchodní korporace připadající na nástupnickou obchodní korporaci a obratu této nástupnické obchodní korporace,
-
při rozdělení obchodních korporací odštěpením jako součet obratu vyčleněné části rozdělované obchodní korporace připadající na nástupnickou obchodní korporaci a obratu této nástupnické obchodní korporace,
-
při převodu jmění na společníka obchodní společnosti jako součet obratu obchodní společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu společníka, na nějž se převádí jmění této společnosti.
Speciální pravidlo je také obsaženo v § 99b ZDPH, který upravuje zdaňovací období v insolvenci. Podle tohoto ustanovení zákona o DPH platí, že zdaňovací období, v němž nastala účinnost rozhodnutí o úpadku, končí posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nastala účinnost tohoto rozhodnutí. Pro období po skončení měsíce, ve kterém nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, do skončení insolvenčního řízení je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Pro období po skončení měsíce, ve kterém bylo skončeno insolvenční řízení, do konce kalendářního roku je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Plátce nemůže změnit zdaňovací období pro kalendářní rok bezprostředně následující po kalendářním roce, ve kterém došlo ke skončení insolvenčního řízení.
Níže se nachází několik příkladů, které mohou být pro problematiku zdaňovacího období pro daného plátce DPH relevantní.
Příklad – Obrat pro účely DPH u laboratoře
Soukromá laboratoř je zdravotnické zařízení a podniká jako společnost s ručením omezeným. Laboratoř je čtvrtletním plátcem DPH a pro nárok na odpočet využívá kráticí koeficient. Laboratoř poskytuje jak zdravotní služby osvobozené od DPH bez nároku na odpočet podle § 58 ZDPH, tak zdanitelná plnění (administrativní výkony a laboratorní rozbory pro veterináře). Roční obrat za tento kalendářní rok pro účely DPH za zdravotní výkony osvobozené od DPH činí 9,8 mil. Kč a za zdanitelná plnění činí 1,2 mil. Kč. Laboratoř je čtvrtletním plátcem DPH. Musí se stát laboratoř měsíčním plátcem DPH pro překročení obratu 10 mil. Kč?
Zdravotní služby osvobozené od DPH podle § 58 ZDPH nespadají podle § 4a ZDPH do obratu pro účely DPH, takže bude obrat tvořen pouze zdanitelnými plněními. Obrat za zdanitelná plnění činí pouze 1,2 mil. Kč, a proto může zůstat laboratoř čtvrtletním plátcem DPH.
Příklad – Služby poskytované do zahraničí a zdaňovací období
Fyzická osoba plátce DPH (měsíční zdaňovací období) se zabývá prodejem lustrů. Plátce DPH byl registrován k DPH v roce 2019. Plátce DPH má zákazníky jak společnosti se sídlem v České republice, tak společnosti se sídlem v Německu. Pokud jde o prodeje do Německa, zajišťuje plátce DPH dopravu a požaduje sdělení německého daňového identifikačního číslo pro účely vykázání v souhrnném hlášení. Za tento aktuální kalendářní rok podle dosavadních podaných přiznání k DPH a odhadů bude mít objem tržeb v této výši:
-
řádek 1 přiznání k DPH – prodej zboží v tuzemsku podléhající základní sazbě DPH v hodnotě 6 mil. Kč za rok,
-
řádek 20 přiznání k DPH – dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie podle § 64 ZDPH v hodnotě 5 mil. Kč za rok.
Je možné změnit zdaňovací období na kalendářní čtvrtletí pro příští rok?
Do obratu pro účely DPH se u tohoto plátce DPH zahrnuje dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie, protože jde o osvobozené plnění s nárokem na odpočet DPH. Jelikož bude obrat pro účely DPH činit 1 mil. Kč, bude překročena hranice 10 mil. Kč pro možnost čtvrtletního zdaňovacího období. Plátce DPH si proto nemůže změnit zdaňovací období a zůstane měsíčním plátcem DPH.
Příklad – Služby poskytované do zahraničí a zdaňovací období
Fyzická osoba, plátce DPH (měsíční zdaňovací období), se zabývá poskytováním služeb v oblasti informačních technologií – konkrétně jde podle živnostenského rejstříku o poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály. Plátce DPH byl registrován k DPH v roce 2019. Plátcem DPH má zákazníky jak společnosti se sídlem v České republice, tak společnosti se sídlem v Německu. Za tento aktuální kalendářní rok podle dosavadních podaných přiznání k DPH a odhadů bude mít objem tržeb v této výši:
-
řádek 1 přiznání k DPH – služby poskytované českým plátcům DPH podléhající základní sazbě DPH v hodnotě 6 mil. Kč za rok,
-
řádek 21 přiznání k DPH – poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě vymezených v § 102 odst. 1 písm. d) a odst. 2 ZDPH s místem plnění mimo tuzemsko v hodnotě 5 mil. Kč za rok.
Je možné změnit zdaňovací období na kalendářní čtvrtletí pro…