Nesprávné uvedení DPH do jiného zdaňovacího období

2024.0800.1

Nesprávné uvedení DPH do jiného zdaňovacího období

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Nesprávné uvedení daně do jiného zdaňovacího období může v praxi vést k požadavku správce daně podat dodatečné přiznání či až k uložení sankcí (zejména pokud je daň odvedena později, často je stanoven úrok z prodlení a po daňové kontrole navíc i penále). U daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH“) však existuje speciální úprava, která může být pro plátce DPH příznivá z hlediska podání dodatečného přiznání k DPH a následného kontrolního hlášení či udělení určité sankce.

Tento článek upozorňuje na speciální ustanovení DPH legislativy zabývající se nesprávným uvedením daně do jiného zdaňovacího období a obsahuje také několik praktických příkladů.

 Nahoru1. Speciální ustanovení DPH legislativy pro nesprávné vykázání DPH do jiného zdaňovacího období

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH"), obsahuje v § 104 ZDPH speciální ustanovení, které upravuje časové posuny v oblasti DPH. Toto pravidlo jakožto speciální má pak přednost před obecnými pravidly, které stanovuje procesní předpis pro správu daní zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "DŘ"). Cílem speciálního ustanovení je v podstatě dodržení zásady hospodárnosti, tedy snížení administrativy pro plátce, ale i správce daně, vznikající v souvislosti s podáváním dodatečných daňových přiznání a v oblasti DPH navíc i následného kontrolního či následného souhrnného hlášení. K této problematice existuje také několik koordinačních výborů Komory daňových poradců České republiky potvrzené Generálním finančním ředitelstvím (a to 521/02.05.18 – Aplikace ustanovení § 104 odst. 1 a 2 ZDPH, KV 125/25.04.06 – Uplatňování sankce podle § 104 ZDPH, KV 168/25.01.07 – Uplatnění odpočtu DPH podle § 73 odst. 11 ZDPH a časový posun podle § 104 ZDPH, KV 253/12.04.08 – Povinnost krátit odpočet DPH a aplikace ustanovení § 73 odst. 11 ZDPH a § 104 odst. 3 ZDPH po novele ZDPH). Přesto však v praxi dochází k problémům ohledně výkladu tohoto speciálního ustanovení a správce daně v praxi v některých situacích požaduje opravy časových posunů formou dodatečného přiznání k DPH, což obvykle sebou nese i povinnost podat následné kontrolní hlášení či následné souhrnné hlášení.

 Nahoru2. Případy aplikace speciálního pravidla

Ustanovení § 104 ZDPH de facto obsahuje dvě kategorie pro časové posuny. Jednak je to situace, kdy je DPH vykázána v nesprávném zdaňovacím období, ale dopad do státního rozpočtu je z časového hlediska nulový či pozitivní (a proto plátce není ani sankcionován úrokem z prodlení), a za druhé je to situace, kdy je DPH vykázána v nesprávném zdaňovacím období, ale tímto postupem dochází ke snížení daně v daném zdaňovacím období a dopad do státního rozpočtu z časového hlediska je negativní (a proto je plátce sankcionován úrokem z prodlení). Protože se při aplikaci speciálního ustanovení § 104 ZDPH daň u časového posunu nedoměřuje, tak proto se navíc neuplatňuje penále ve výši 20% doměřené daně. Podle § 251 odst. 1 DŘ totiž daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši 20 %, pokud je daň zvyšována, a 20 %, pokud je snižován daňový odpočet a také penále vzniká v situaci nepřípustného dodatečného přiznání.

Díky aplikaci speciálního pravidla § 104 ZDPH by tedy při současné aplikaci zásady hospodárnosti měl správce daně vyměřit daň v daném, byť nesprávném zdaňovacím období (a nedoměřovat daň), úrok z prodlení by se aplikoval, pouze pokud by byl v důsledku časového posunu ve vykázání DPH krácen státní rozpočet. Díky aplikaci speciálního pravidla § 104 ZDPH se pak v případě časových posunů ve vykázání DPH neaplikuje sankce penále.

Podle § 104 ZDPH platí pro nesprávné uvedení DPH do jiného zdaňovacího období tato pravidla:

a) Situace s nulovým či pozitivním efektem pro státní rozpočet – bez úroku z prodlení

• Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období, než do kterého náležely, a nesnížil tím v tomto dřívějším zdaňovacím období daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za toto dřívější zdaňovací období vyměří nebo doměří a za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří (§ 104 odst. 1 ZDPH).

• Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a nesnížil tím ve zdaňovacím období, do kterého tyto skutečnosti náležely, daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří a za toto pozdější zdaňovací období vyměří nebo doměří (§ 104 odst. 2 ZDPH).

• Pokud plátce přiznal daň z přijatého zdanitelného plnění nebo úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění v jiném zdaňovacím období, než do kterého náležely, a současně uplatnil plný nárok na odpočet daně z tohoto plnění nebo z této úplaty, tak mu nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení [§ 104 odst. 7 písm. a) ZDPH].

b) Situace s negativním efektem pro státní rozpočet – aplikace úroku z prodlení

• Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím v tomto dřívějším zdaňovacím období daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za toto dřívější zdaňovací období vyměří nebo doměří a za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří (§ 104 odst. 3 ZDPH). Plátci pak vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení z částky daně, a to za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti uvedl, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

• Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím ve zdaňovacím období, do kterého tyto skutečnosti náležely, daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří a za toto pozdější zdaňovací období vyměří nebo doměří (§ 104 odst. 5 ZDPH). Plátci vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení z částky daně, a to za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti uvedl. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

• Pokud plátce přiznal daň z přijatého zdanitelného plnění nebo úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění…