dnes je 3.12.2024

Input:

COVID-19 a daňová opatření - aktuální právní stav k 25. 8. 2020

25.8.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 53 minut

2020.18.3
COVID-19 a daňová opatření – aktuální právní stav k 25. 8. 2020

Ing. Miloš Hovorka

Onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2 a v souvislosti s jeho výskytem byla v ČR přijata řada krizových opatření. Tento článek se věnuje těm, které mají charakter daňových opatření a jsou platná.

Kompenzační bonus

Kompenzační bonus je definován jako daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení (dále jen "kompenzační bonus“) a upravuje ho s účinností od 15. dubna 2020 zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen "zákon o kompenzačním bonusu" nebo "ZKB"), který byl s účinností od 8. května 2020 novelizován zákonem č. 234/2020 Sb., s účinností od 3. června 2020 zákonem č. 262/2020 Sb., s účinností od 1. července 2020 zákonem č. 299/2020 Sb. a s účinností od 7. srpna 2020 zákonem č. 331/2020 Sb.

Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné

Původně platilo, že subjektem kompenzačního bonusu je podle § 2 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Potom se zákonem č. 234/2020 Sb. v tomto ustanovení za slovo "zaměstnanec“ doplnila slova ", přičemž se jedná o výkon zaměstnání v jiných činnostech než v činnosti pedagogické“, čímž se osobám samostatně výdělečně činným vykonávajícím činnost, v jejímž důsledku jsou tyto osoby účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž se jedná o výkon zaměstnání v činnosti pedagogické dostalo výjimky a i ony se staly (při splnění dalších podmínek) subjektem kompenzačního bonusu.

Do třetice se v tomto ustanovení definice subjektu kompenzačního bonusu změnila zákonem č. 262/2020 Sb. tak, že subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, přičemž ale platí, že tato osoba není subjektem kompenzačního bonusu, pokud jde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec; to však neplatí, pokud:

  1. se jedná o výkon zaměstnání v činnosti pedagogické,
  2. se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) ZNP bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění.

Touto změnou se staly (při splnění dalších podmínek) subjektem kompenzačního bonusu i osoby samostatně výdělečně činné vykonávající činnost, v jejímž důsledku jsou tyto osoby účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění (dobrovolní pracovníci pečovatelské služby a osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů).

Co se rozumí pedagogickou činností, není v zákoně o kompenzačním bonusu stanoveno.

Z vyjádření na internetových stránkách Finanční správy ČR vyplývá, že z hlediska předpisů, které má v gesci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, lze pedagogickou činnost vykládat jako přímou pedagogickou činnost pedagogických a akademických pracovníků podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž jsou na těchto internetových stránkách k tomu stanoveny další podrobnosti.

Zákonem č. 331/2020 Sb. se do čtveřice mění definice subjektu kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné, tak, že v § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

c) se jedná o výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění.".

Zařazuje se tak další výjimka nevylučující z definice subjektu kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné osobu samostatně výdělečně činnou, pokud jde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, pokud se jedná o výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění. To znamená, pokud se jedná o dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti podle zákoníku práce zakládající účast na nemocenském pojištění podle definice dohody o práci konané mimo pracovní poměr v novém § 2b odst. 4 ZKB.

Osoba samostatně výdělečně činná účastna v měsíci květnu 2020 nemocenského pojištění jako zaměstnanec v důsledku výkonu zaměstnání v činnosti pedagogické se při splnění dalších podmínek subjektem kompenzačního bonusu v tomto kalendářním měsíci stane a je jedno, že výkon pedagogické činnosti je pro ni v tomto kalendářním měsíci hlavním nebo dokonce dominantním zdrojem příjmů.

Naproti tomu osoba samostatně výdělečně činná účastna v měsíci květnu 2020 nemocenského pojištění jako zaměstnanec, z jiných důvodů vymezených v zákoně o nemocenském pojištění než jsou výše uvedené důvody v § 2 odst. 1 písm. a), b) a c). (např. z důvodu odměny člena výboru SVJ, kterou obdržela za tento kalendářní měsíc ve výši 3 000 Kč anebo výše) se subjektem kompenzačního bonusu v tomto kalendářním měsíci nestane a je jedno, že tato odměna je pro ni v tomto kalendářním měsíci vedlejším nebo dokonce okrajovým zdrojem příjmů.

Pokud by osoba samostatně výdělečně činná byla účastna v měsíci květnu 2020 nemocenského pojištění jako zaměstnanec z důvodu výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění, to znamená z důvodu výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti, za který obdržela za tento kalendářní měsíc částku ve výši 3 000 Kč anebo výše anebo z důvodu výkonu práce na základě dohody o provedení práce, za který obdržela za tento kalendářní měsíc částku vyšší než 10 000 Kč, tak díky výše uvedené změně v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o kompenzačním bonusu již o subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné půjde.

Při vymezení subjektu kompenzačního bonusu, tedy u které osoby samostatně výdělečně činné přichází kompenzační bonus v úvahu (za dále stanovených podmínek zákonem o kompenzačním bonusu), se vychází z § 9 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, kdo se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, avšak musí být splněno i to, že nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec (pro činnosti uvedené výše v písmenech a), b) a c) je však výjimka), přičemž kdo se rozumí zaměstnancem pro účely nemocenského pojištění stanovuje § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZNP"), a kdy jsou zaměstnanci účastni nemocenského pojištění stanovuje § 6 až § 10 tohoto zákona.

Pokud jednatel společnosti s ručením omezeným, který není jejím společníkem, mimo pracovněprávní vztah vykonával pro ni v březnu 2020 práci, za kterou obdržel za měsíc březen 2020 částku ve výši 3 000 Kč anebo výše, tak jde o osobu, která je osobou vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba v měsíci březnu 2020 účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, a pokud tato osoba je kromě toho k 12. březnu 2020 i osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění (např. provozuje živnost na základě oprávnění provozovat živnost podle živnostenského zákona), tak není vůbec subjektem kompenzačního bonusu, tedy osobou která má na kompenzační bonus nárok.

V § 2 odst. 2 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu je dále stanoveno, že subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 12. března 2020 byl:

  1. osobou podle odstavce 1 (viz výše), nebo
  2. osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019 (přitom, ale musí být splněno to, že osobou podle odstavce 1 je po 12. březnu 2020).

Výše uvedená definice subjektu kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné vylučuje z nároku na kompenzační bonus celou řadu osob samostatně výdělečně činných, které jsou vedle této činnosti účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec ve smyslu jeho široké definice a podmínek účasti na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění a přitom nejde o výše uvedené výjimky v § 2 odst. 1 písm. a) až c) (viz výše uvedený příklad jednatele nebo příklad osoby samostatně výdělečně činné pobírající odměnu člena výboru SVJ ve výši 3 000 Kč anebo výše za kalendářní měsíc, ale může jít o celou řadu dalších osob), přičemž v době dokončení tohoto článku nebyla v žádném zákoně uzákoněna těmto osobám jiná přímá pomoc v důsledku výpadku příjmů obdobná kompenzačnímu bonusu.

Subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným

Podle § 2a zákona č. 159/2020 Sb. může být (při splnění stanovených podmínek) subjektem kompenzačního bonusu také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným.

odstavce 1 tohoto ustanovení vyplývá, že subjektem kompenzačního bonusu je také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má:

a) nejvýše dva společníky, tito společníci jsou fyzickými osobami a jejich podíl není představován kmenovým listem, nebo

b) pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny, a jejich podíl není představován kmenovým listem (z § 2b odst. 3 vyplývá, že členy jedné rodiny se pro účely zákona o kompenzačním bonusu rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství).

odstavcích 24 tohoto ustanovení jsou ale stanoveny další podmínky:

- subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 může být pouze ten, kdo:

a) splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 12. března 2020,

b) nevykonává činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou (výjimky v bodech 2, 3 a 4 jsou díky zákonu č. 331/2020 Sb. pro společníky s. r. o. totožné s těmi, které platí pro osoby samostatně výdělečně činné, protože rozsah těch výjimek by měl být pro obě skupiny subjektů kompenzačního bonusu stejný):


1. zaměstnání ve společnosti s ručením omezeným, které je společníkem,

2. zaměstnání v oblasti pedagogické,

3. činnosti, u níž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) ZNP bodech 12 a 13,

4. výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění,

a

c) byl ke dni 12. března 2020 daňovým

1. rezidentem České republiky, nebo

2. nerezidentem České republiky, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období roku 2020 podle § 35ba odst. 2 ZDP,

- subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém období:

a) byla v úpadku nebo v likvidaci nebo

b) byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona o DPH,

- subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným,

a) jejíž obrat podle § 1d odst. 2 ZoÚ, zákona o účetnictví za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období nepřekročil částku 180 000 Kč, anebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 180 000 Kč,

b) která nebyla ke dni 12. března 2020 daňovým rezidentem:

1. České republiky, nebo

2. jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhla většiny svých příjmů za příslušné období podle písmene a) ze zdrojů na území České republiky.

Platí, že v případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění výše uvedených podmínek ve vztahu ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně.

Subjektem kompenzačního bonusu je při splnění dalších podmínek fyzická osoba, která je jediným společníkem s. r. o.

Subjektem kompenzačního bonusu není fyzická osoba, která je společníkem s. r. o., která má více než dva společníky, přičemž tito společníci nejsou členy jedné rodiny.

Subjektem kompenzačního bonusu je při splnění dalších podmínek fyzická osoba, která je společníkem s. r. o., která má pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny (počet společníků v tomto případě není limitován).

Subjektem kompenzačního bonusu pro společníky s. r. o. je při splnění dalších podmínek i společník s. r. o., který mimo s. r. o., ve které je společníkem, vykonává práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění.

Subjektem kompenzačního bonusu není fyzická osoba, která nebyla ke dni 12. března 2020 společníkem s. r. o.

Subjektem kompenzačního bonusu není fyzická osoba, která je společníkem s. r. o., která vykonává činnost, v jejímž důsledku je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž nejde o výše uvedené čtyři výjimky v písm. b) (zaměstnancem se rozumí zaměstnanec podle zákona o nemocenském pojištění – viz text výše).

Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být společník s. r. o., u níž není splněna výše uvedená podmínka obratu většího než 180 000 Kč.

Výše uvedená definice subjektu kompenzačního bonusu v případě společníka s. r. o. vylučuje z nároku na kompenzační bonus celou řadu společníků, kteří jsou účastni nemocenského pojištění jako zaměstnanec (ve smyslu jeho široké definice a podmínek účasti na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, přičemž nejde o výše uvedené výjimky v § 2a odst. 2 písm. b) ZKB) mimo s. r. o., ve které jsou společníkem a společníků s. r. o., které mají více než dva společníky a tito společníci nejsou členy jedné rodiny, přičemž v době dokončení tohoto článku nebyla v žádném zákoně uzákoněna těmto společníkům jiná přímá pomoc v důsledku výpadku příjmů obdobná kompenzačnímu bonusu.

Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr

Podle nového § 2aa ZKB může být (při splnění stanovených podmínek) subjektem kompenzačního bonusu také osoba vykanávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

odst. 1 tohoto ustanovení vyplývá, že subjektem kompenzačního bonusu je také osoba, která:

a) vykonávala v rozhodném období práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla alespoň 4 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec a současně nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec (existuje-li v rámci rozhodného období více dohod u různých zaměstnavatelů, může být účast na nemocenském pojištění v každém z povinných čtyř kalendářních měsíců navázána na příjmy od jiného zaměstnavatele a je tedy možné tyto dohody pro účely této podmínky kombinovat),

b) vedle výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr nevykonává jinou činnost, v jejímž důsledku je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou činnosti, u níž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) ZNP bodech 12 a 13.

Z nového § 2aa odst. 2 ZKB vyplývá, že rozhodným obdobím podle odstavce 1 písm. a) je období od 1. října 2019 do 31. března 2020.

Splněny musí být obě výše uvedené podmínky, přičemž:

- podmínka uvedená v písm. a) se posuzuje v rámci rozhodného období, avšak

- podmínka uvedená v písm. b) se posuzuje v rámci bonusového období (viz definice níže). Zákon v tomto směru není přesný, ale na internetových stránkách Finanční správy ČR je to takto logicky vysvětlováno.

Další rozdíl je v tom, že:

- podle písm. a) platí, že po dobu 4 měsíců, kdy je daná osoba v rámci rozhodného období účastna nemocenského pojištění z titulu výkonu práce na dohodu  o práci konané mimo pracovní poměr, není možný souběh s jinou činností, v jejímž důsledku by byla osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž

- podle písm. b) platí, že v bonusovém období vedle výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr může tato osoba vykonávat jinou činnost, v jejímž důsledku je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec z důvodů uvedených v § 5 písm. a) ZNP bodech 12 a 13 (činnost pěstouna nebo činnost dobrovolného pracovníka pečovatelské služby). Souběh s výkonem zaměstnání v činnosti pedagogické, jako tomu je u osob samostatně výdělečně činných nebo u společníků s. r. o., zde však umožněn není!

Z § 3 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu po jeho novele reagující na zavedení kompenzačního bonusu i pro společníky s. r. o., vyplývá, že předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato činnost nemohla být zcela nebo z části vykonávána nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména z důvodu:

  • nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným,

  • karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,

  • péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,

  • omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným nebo

  • omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.

Nejde o taxativní výčet důvodů (slovo "zejména") a v úvahu mohou přicházet i jiné důvody než výše uvedené, pokud výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, nemohl být zcela nebo z části vykonáván nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1.

Také např. platí, že pokud výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, nemohl být zcela nebo z části vykonáván nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1 a to z výše uvedených důvodů jen několik dní v daném kalendářním měsíci, tak je podmínka toho, že výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, nemohl být zcela nebo z části vykonáván nad míru obvyklou splněna pro celý tento daný kalendářní měsíc.

Platí, že subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok:

  • na podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus,

  • na kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost,

  • kompenzační bonus podle § 2a za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti s ohrožením zdraví nebo krizovými opatřeními podle § 1.

Jiná omezení zde pro osobu, která naplní definici subjektu kompenzačního bonusu, nejsou.

Pokud je subjektem kompenzačního bonusu osoba samostatně výdělečně činná tak lze kombinovat s kompenzačním bonusem rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné pro OSVČ v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu "OŠETŘOVNÉ" PRO OSVČ, starobní důchod, invalidní důchod, dávky v hmotné nouzi (vyplacení kompenzačního bonusu bude ale zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku), příspěvek na bydlení (vyplacení kompenzačního bonusu ale bude zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku).

Pokud je subjektem kompenzačního bonusu společník s. r. o. tak lze také kombinovat s kompenzačním bonusem ošetřovné čerpané jako zaměstnanec této s. r. o.

Výše uvedená situace, kdy mu nárok na kompenzační bonus nevzniká, protože s. r. o., jíž je společníkem, obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti s ohrožením zdraví nebo krizovými opatřeními podle § 1 necílí na vyloučení souběhu s jakoukoli podporou, kterou s. r. o. může v souvislosti s epidemií koronaviru získat v tuzemsku či v zahraničí. Vyloučen je pouze souběh s podporou, která de facto cílí na společníky dané s. r. o., pokud jsou zároveň v postavení zaměstnanců.

Výše uvedená situace tedy vylučuje souběh kompenzačního bonusu s podporou poskytnutou v rámci programu Antivirus, tedy v rámci opatření ve prospěch zaměstnavatelů v návaznosti na aktuální situaci související s koronavirem, které je realizováno resortem Ministerstva práce a sociálních věcí. Společníkovi s. r. o. která v konkrétní kalendářní den bonusového období obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka zmíněnou podporu poskytovanou zaměstnavatelům, nevzniká za tento kalendářní den nárok na kompenzační bonus podle § 2a zákona o kompenzačním bonusu.

Subjektu kompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze:

a) podle § 2, anebo podle § 2a,

b) jednou v případě, že je společníkem více společností s ručením omezeným.“.

Z nového § 3a ZKB vyplývá, že předmětem kompenzačního bonusu je také výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato práce nemohla být zcela nebo zčásti vykonávána v obvyklém rozsahu z důvodů na straně:

- zaměstnavatele, které nastaly v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména v důsledku

1. nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny,

2. omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech nebo

3. omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti, nebo

- subjektu kompenzačního bonusu, které nastaly v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména v důsledku

1. jeho karantény nebo

2. péče o dítě nebo jiného člena domácnosti.

Stejně jako v případě osob samostatně výdělečně činných a společníků s.r.o. platí, že nejde o taxativní výčet důvodů (slovo "zejména") a v úvahu mohou přicházet i jiné důvody než výše uvedené, pokud práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění nemohla být zcela nebo zčásti vykonávána v obvyklém rozsahu v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1 z důvodů na straně zaměstnavatele nebo subjektu kompenzačního bonusu.

Také obdobně platí, že pokud výše uvedená práce nemohla být zcela nebo z části vykonávána v obvyklém rozsahu v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1 z důvodů na straně zaměstnavatele nebo subjektu kompenzačního bonusu jen několik dní v daném kalendářním měsíci, tak je podmínka toho, že tato práce nemohla být vykonávána z tohoto důsledku a důvodů splněna pro celý tento daný kalendářní měsíc. Platí to i pro případ, kdy k žádnému výkonu výše uvedené práce z tohoto důsledku a důvodů nedošlo.

Pozor na to, že pokud výše uvedená práce nemohla být zcela nebo zčásti vykonávána v obvyklém rozsahu z výše uvedených důvodů na straně zaměstnavatele, tak se podle § 3a odst. 5 ZKB tímto zaměstnavatelem rozumí zaměstnavatel, se kterým měl subjekt kompenzačního bonusu:

a) v rozhodném období uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr a který mu za toto období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění a

b) ke dni 11. března 2020 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr.

první podmínce tolik, že (jak už je výše uvedeno) dohodou o práci konané mimo pracovní poměr se pro účely zákona o kompenzačním bonusu rozumí dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti podle zákoníku práce, což vyplývá z nového § 2b odst. 4 a započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění musel být zúčtován za rozhodné období v případě dohody o pracovní činnosti alespoň ve výši 3 000 Kč za kalendářní měsíc nebo částce vyšší a v případě dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč za kalendářní měsíc

Druhá z podmínek reaguje na skutečnost, že účast zaměstnance na nemocenském pojištění mohla být v rozhodném období založena výkonem práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr pro více zaměstnavatelů. Zde je však třeba splnit to, že subjekt kompenzačního bonusu musí mít uzavřenou dohodu o práci konané mimo pracovní poměr se zaměstnavatelem také ke dni 11. března 2020, aby šlo o zaměstnavatele podle výše uvedené definice. To znamená s tím zaměstnavatelem, který je relevantní z pohledu posuzování dopadu událostí souvisejících s koronavirem. Je-li více takových zaměstnavatelů, postačí splnit danou podmínku pouze u jednoho z nich.

Pokud by subjekt kompenzačního bonusu neměl uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr ke dni 11. března 2020, ale například až v dubnu 2020, tak se nelze pro účely předmětu kompenzačního bonusu dovolávat výše uvedených důvodů na straně zaměstnavatele, protože tento subjekt neměl uzavřenu tuto dohodu se zaměstnavatelem definovaným pro tyto účely výše.

Mohl by se potom dovolávat pouze výše uvedených důvodů na své straně (např. jeho karantény).

Na internetových stránkách Finanční správy ČR je publikováno, že:

"Za omezení výkonu práce na základě dohody nad míru obvyklou je možné považovat i situaci, kdy byla dána výpověď z této dohody po 11. 3. 2020 z důvodů souvisejících s ohrožením zdraví nebo s krizovými opatřeními přijatými v souvislosti s výskytem koronaviru. V takovém případě je možné žádat o kompenzační bonus za všechny dny bonusového období, které následují po ukončení dohody.

Pokud však došlo k ukončení dohody z jiného důvodu, který s mimořádnou situací nesouvisí (např. dohoda byla uzavřena na dobu určitou do 20. 3. 2020), je možné žádat o kompenzační bonus pouze za dny, kdy byla tato dohoda platná (samozřejmě za předpokladu, že v období platnosti této dohody v rámci bonusového období nemohla být práce vykonávána nad míru obvyklou z důvodů souvisejících s ohrožením zdraví nebo s krizovými opatřeními přijatými v souvislosti s výskytem koronaviru)."

Subjektu kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr nevzniká nárok na

- podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus,

- kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel

1. podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost, nebo

2. kompenzační bonus podle § 2 nebo § 2a.

Jiná omezení zde pro tuto osobu nejsou.

Pokud je subjektem kompenzačního bonusu osoba vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, tak lze kombinovat s kompenzačním bonusem podle § 2aa ošetřovné pro zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Subjektu kompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze jednou v případě, že vykonává činnost na základě více než jedné dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

Při splnění stanovených podmínek mohou kompenzační bonus pro osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr využít mimo jiné též osoby, které jsou zároveň osobami samostatně výdělečně činnými nebo společníkem s.r.o., avšak nesplňují podmínky pro nárok na kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné nebo pro společníky s.r.o. (např. proto, že výkon samostatné výdělečné činnosti osoby samostatně výdělečně činné nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, nebyl v bonusovém období v důsledku ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení podle § 1 nijak negativně nad míru obvyklou postižen).

Výše kompenzačního bonusu činí pro osoby samostatně výdělečně činné a pro společníky s.r.o. 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období a pro osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr 350 Kč za každý kalendářní den bonusového období, přičemž prvním bonusovým obdobím je období od 12. března do 30. dubna 2020 a druhým bonusovým obdobím je období od 1. května do 8. června 2020.

Třetím bonusovým obdobím je období, které může stanovit vláda nařízením v rámci období od 9. června do 31. srpna 2020, a to pro dny, kdy trvají krizová opatření podle § 1 omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným.

Zavedení druhého bonusového období a možnost, aby vláda stanovila nařízením třetí bonusové období, jsou dány zákonem č. 234/2020 Sb. a zákonem č. 262/2020 Sb., přičemž v době dokončení tohoto článku nebylo vládou třetí bonusové období stanoveno.

Kompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti o kompenzační bonus, která kromě obecných náležitostí podání obsahuje také:

  • čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,

  • účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,

  • identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu.

Žádost o kompenzační bonus podle § 2aa ZKB, tedy v případě, že subjektem kompenzačního bonusu je osoba vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, obsahuje kromě výše uvedených náležitostí také:

a) identifikaci zaměstnavatele, pokud na jeho straně nastaly výše uvedené důvody, pro které tato práce nemohla být zcela nebo zčásti vykonávána v obvyklém rozsahu v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření souvisejících s koronavirem (DIČ zaměstnavatele, pokud mu bylo přiděleno, v opačném případě jeho IČO, název a sídlo zaměstnavatele),

b) kopii dohody o práci konané mimo pracovní poměr podle § 2aa odst. 1 písm. a) zákona o kompenzačním bonusu (viz toto ustanovení výše), to znamená kopii dohody o práci konané mimo pracovní poměr, na základě které byl žadatel v rozhodném období (tj. v období od 1. října 2019 do 31. března 2020) alespoň 4 kalendářní měsíce účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec,

c) kopii mzdového listu zahrnujícího kalendářní měsíce, kdy byl subjekt kompenzačního bonusu účasten nemocenského pojištění na základě výše uvedené dohody o práci konané mimo pracovní poměr podle písmene b) v rozhodném období, tj. v období od 1. října 2019 do 31. března 2020 (kopii mzdového listu lze nahradit potvrzením od zaměstnavatele prokazujícím splnění podmínek podle § 2aa odst. 1 písm. a) tj., že žadatel o kompenzační bonus v rozhodném období vykonával práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, v důsledku čehož byl alespoň 4 kalendářní měsíce účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec),

Byla-li účast na nemocenském pojištění v požadovaných 4 měsících v rámci rozhodného období od 1. října 2019 do 31. března 2020 založena z titulu více dohod o práci konané mimo pracovní poměr (např. i u různých zaměstnavatelů), je nezbytné přiložit všechny relevantní kopie dohod a kopie mzdových listů, na základě nichž to lze osvědčit.

K rychlejšímu vyřízení žádosti může přispět přiložení kopie dohody o práci konané mimo pracovní poměr platné ke dni 11. 3. 2020 – pozor, přikládá se ale, pokud se jedná o dohodu odlišnou od dohody podle písm. b), a to pouze v případě, že k omezení výkonu práce na základě dohody došlo z důvodů na straně zaměstnavatele, pro účely doložení splnění podmínky dle § 3a odst. 5 písm. b) zákona o kompenzačním bonusu.

Osoba vykonávala v rozhodném období od 1. října 2019 do 31. března 2020 práci na základě dohody o pracovní činnosti podle zákoníku práce a to od prosince 2019, v důsledku toho byla 4 kalendářní měsíce (měsíce prosinec 2019 a leden až březen 2020) účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, protože sjednaná částka započitatelného příjmu za každý kalendářní měsíc činila 6 000 Kč a současně nevykonávala v rozhodném období jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

V prvním i druhém bonusovém období tato dohoda o pracovní činnosti platila a vedle výkonu práce na základě této dohody tato osoba nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Tato osoba je tak subjektem kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr

V prvním bonusovém období od 12. března do 30. dubna 2020 tato osoba nemohla zcela práci na základě výše uvedené dohody o pracovní činnosti vykonávat v obvyklém rozsahu a to z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1 zákona o kompenzačním bonusu, a to proto, že došlo k nutnosti uzavření provozu provozovny, v níž by byla tato práce za obvyklých okolností vykonávána.

V druhém bonusovém období od 1. května do 8. června 2020 tato osoba nemohla z části práci na základě výše uvedené dohody o pracovní činnosti vykonávat v obvyklém rozsahu a to z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1 zákona o kompenzačním bonusu, a to proto, že došlo k nutnosti omezení provozu výše uvedené provozovny.

Tato osoba nečerpala kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné ani kompenzační bonus pro společníky s.r.o. a ani podporu v nezaměstnanosti a proto má nárok na kompenzační bonus v plné výši 31 150 Kč, tj. za 89 kalendářních dní obou bonusových období.

K žádosti o kompenzační bonus tato osoba přiloží kopii výše uvedené dohody o pracovní činnosti a kopie mzdových listů potvrzujících, že tato osoba byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec v prosinci 2019 a v lednu až březnu 2020 nebo potvrzení od zaměstnavatele, které tuto skutečnost prokazuje.

Žádost o kompenzační bonus se podává za bonusové období.

Lze využít žádost o poskytnutí kompenzačního bonusu publikovanou na internetových stránkách Finanční správy ČR, kde jsou uvedeny i pokyny k jejímu vyplnění a formě podání finančnímu úřadu. Pokyny k vyplnění žádosti jsou publikovány zvlášť pro osoby samostatně výdělečně činné, zvlášť pro společníky s. r. o. a zvlášť pro osoby činné na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr

Na těchto internetových stránkách je také celá řada praktických dotazů a odpovědí na ně členěných podle jednotlivých subjektů kompenzačního bonusu (OSVČ, společníci s.r.o., "dohodáři"), které pomohou se v problematice kompenzačního bonusu zorientovat.

Před novelou zákona o kompenzačním bonusu danou zákonem č. 331/2020 Sb. platilo, že žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení příslušného bonusového období, a že není-li tato žádost v této lhůtě podána, nárok na kompenzační bonus zaniká.

Z čl. II bodu 1 přechodných ustanovení zákona č. 331/2020 Sb. ale nově vyplývá, že vznikl-li subjektu kompenzačního bonusu nárok na kompenzační bonus podle zákona o kompenzačním bonusu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 331/2020 Sb., tj. ve znění účinném ode dne 7. srpna 2020, běží lhůta pro podání žádosti o kompenzační bonus znovu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od ode dne 7. srpna 2020 a neskončí dříve než uplynutím posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po nabytí účinnosti tohoto

Nahrávám...
Nahrávám...