2023.0700.2
Časté chyby při praktickém uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti
Ing. Jana Ledvinková
NahoruÚvod
Zcela specifickým zvláštním režimem ZDPH je tuzemský režim přenesení daňové povinnosti. V ZDPH se poprvé objevila ustanovení k tomuto režimu v roce 2012. Od té doby se režim přenesení daňové povinnosti dalšími novelami ZDPH rozšiřoval na další komodity do současného stavu. Důvodem zavedení tohoto režimu bylo předejít daňovým únikům spočívajícím v neodvedení daně na výstupu na jedné straně, při současném uplatňování odpočtu na vstupu na druhé straně. Plátce, který přijme plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, má nárok na odpočet pouze tehdy, přizná-li daň na výstupu, kterou ve standardním režimu přiznává dodavatel.
Použití tohoto režimu je dáno směrnicí Rady 2006/112/ES, která umožňuje členským státům stanovit, že osobou povinnou odvést daň je osoba povinná k dani, které je dodáno vyjmenované zboží nebo jsou jí poskytnuty některé z uvedených služeb.
Režim přenesení daňové povinnosti se použije na zákonem vyjmenovaná zdanitelná plnění, uskutečněná v tuzemsku mezi plátci.
K režimu přenesení daňové povinnosti vydávala daňová správa postupem let informace GFŘ zveřejňované na webových stránkách daňové správy, které měly upřesnit praktickou aplikaci tohoto režimu.
ZDPH v ustanovení § 92a ZDPH upravuje obecné povinnosti pro veškerá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti s místem plnění v tuzemsku.
Daň v režimu přenesené daňové povinnosti má povinnost přiznat odběratel, pokud je plátcem, a to ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. A zdůrazňuji, nikoli ke dni přijetí úplaty, jak se ještě v praxi občas chybuje.
V tomto článku si uvedeme řadu praktických příkladů z aplikace režimu přenesení daňové povinnosti.
Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud ke dni přijetí uskutečnění zdanitelného plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani. Stejně tak v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění.
Problematika režimu přenesení daňové povinnosti je rozdělena do dvou skupin.
1. Skupina: Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti
Do této skupiny spadá dodání zlata, dodání zboží uvedeného v příloze č. 5, dodání nemovité věci, poskytnutí stavebních nebo montážních prací a poskytnutí režimu přenesení daňové povinnosti v ostatních případech. Ostatními případy jsou podle § 92ea ZDPH dodání zboží jako záruka při realizaci této záruky nebo dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem.
2. Skupina: Dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti
a) Dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k ZDPH (§ 92f ZDPH) a současně v nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti
Do této skupiny spadá mimo jiné převod povolenek na emise skleníkových plynů, dodání: mobilních telefonů, zařízení s integrovanými obvody, plynu a elektřiny obchodníkovi vymezenému podle § 7a odst. 2 ZDPH, herních konzolí, tabletů a laptopů, obilovin a technických plodin, surových či polozpracovaných kovů včetně drahých kovů, a poskytnutí telekomunikačních služeb.
b) Mechanismus rychlé reakce (§ 92g ZDPH)
Toto dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti bylo směrnicí Rady 2018/1695 prodlouženo do 30. 6. 2022 a následně je prodlouženo Směrnicí Rady (EU) 2022/890 ze dne 3. 6. 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/ES až do 31. prosince 2026.
NahoruI. Povinnost přiznat daň
Pro plátce, příjemce plnění, je důležité, že je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V tom se často chybuje.
Den uskutečnění zdanitelného plnění se stanoví podle obecných pravidel, daných v § 21 ZDPH. Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem dodání. Při poskytnutí služby dnem poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu, s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve. Při poskytnutí zdanitelného plnění uskutečněného podle smlouvy o dílo dnem převzetí díla nebo jeho dílčí části.
V praxi se často stává, že příjemce zdanitelného plnění, které spadá do režimu přenesení daňové povinnosti, obdrží daňový doklad se značným zpožděním. Vyvstává otázka, zda musí podat dodatečné daňové přiznání nebo uvést plnění do období, kdy obdržel daňový doklad. A současně je třeba řešit otázku uvedení přijatého plnění do kontrolního hlášení. Uvedeme si na příkladu.
Příklad 1: Pozdě obdržený daňový doklad v režimu přenesení daňové povinnosti
Plátce objednal stavební práce na své administrativní budově, které byly dokončeny 31. 3. 2023 a odsouhlaseny na základě předávacího protokolu k uvedenému datu.
Poskytovatel stavebních prací však doručí daňový doklad objednateli až 20. 5. 2023.
Řešení:
Příjemce daňového dokladu, má-li plný nárok na odpočet daně na vstupu, nemusí podávat dodatečné daňové přiznání a podle výkladu GFŘ ani následné kontrolní hlášení. Na základě daňového dokladu uvede plnění na ř. 10 a současně odpočet daně na ř. 43 ve lhůtě do 25. 5. 2023 a v kontrolním hlášení uvede v oddílu B1 hodnotu plnění s kódem "4", ale s uvedením data uskutečnění zdanitelného plnění 31. 3. 2023. Tím se kontrolní hlášení dodavatele i odběratele v kontrolním hlášení spárují.
NahoruII. Časový nesoulad podle § 104 ZDPH
Případy plnění uskutečněných v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce s časovým posunem uvedení přijatého plnění v kontrolním hlášení by neměly být pro správce daně problém. V takovém případě se tento plátce řídí § 104 ZDPH odstavcem 7, ze kterého vyplývá, že pokud plátce přiznal daň z přijatého zdanitelného plnění v jiném zdaňovacím období, než do kterého náleželo, a současně uplatnil plný nárok na odpočet daně z tohoto plnění, nevzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení.
Kontrolní hlášení navazuje na daňové přiznání, a proto lze přijaté plnění v uvedeném příkladu vykázat v kontrolním hlášení za duben 2023, ale plátce musí uvést správně datum uskutečnění zdanitelného plnění 31. 3. 2023.
Pokud by plátce omylem přiznal daň až za další období, ale měl jen částečný nebo žádný nárok na odpočet daně, tak mu nebude doměřena daň za 03/2023, ale jen úrok z prodlení za odpovídající dobu prodlení za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého skutečnosti náležely, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého skutečnosti uvedl. Splatnost úroku z prodlení je ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru.
Příklad 2: Stavební práce pro obec
Obec, plátce, přijala od jiného plátce v lednu 2023 stavební práce na opravě bytového domu, ve kterém pronajímá byty občanům jako osvobozené plnění. Stavební firmě poskytla v objednávce prací své DIČ. Podle předávacího protokolu vznikla obci povinnost přiznat daň k 10. březnu 2023. Do účtárny se přijatý daňový doklad dostal až v červnu 2023. Plátce uvedl toto přijaté zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v daňovém přiznání za červen 2023. Nárok na odpočet u přijatých plnění pro osvobozený pronájem uplatnit nemůže, daň musí odvést.
Plátci vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení.
NahoruIII. Kdy se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije
Pokud je některé z uvedených zdanitelných plnění poskytnuto pro osobu, která není plátcem, zůstává podle běžného režimu uplatnění daně povinnost přiznat a zaplatit daň na plátci, který zdanitelné plnění poskytl.
Příklad 3: Oprava střechy na rodinném domě
Plátce provedl opravu střechy na rodinném domě v Berouně pro soukromou osobu. Plátce použil běžný režim pro uplatnění daně z přidané hodnoty, při poskytnutí těchto prací uplatnil první sníženou sazbu daně 15 %. Plnění uvedl na ř. 2 daňového přiznání a v kontrolním hlášení uvedl v oddílu A5.
Použití režimu přenesení daňové povinnosti závisí také na tom, zda příjemce plnění vystupuje či nevystupuje jako osoba povinná k dani ke dni přijetí úplaty, pokud k němu došlo dříve, než bylo uskutečněno plnění, nebo ke dni uskutečnění plnění, pokud nebyla dříve přijata úplata.
Pokud je příjemce plnění, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, plátcem a zároveň nejedná v okamžiku zaplacení zálohy či přijetí zdanitelného plnění jako osoba povinná k dani, měl by tuto skutečnost oznámit poskytovateli plnění.
Tuto skutečnost oznámí tím, že plátci neposkytne svoje DIČ, nebo mu tuto skutečnost oznámí jiným vhodným způsobem.
Pokud příjemce plnění nejedná v daném okamžiku jako osoba povinná k dani, režim přenesení se již dále nepoužije, a to ani v případě, že po tomto okamžiku dojde ke změně účelu použití přijatého zdanitelného plnění.
Poskytnutí stavebních prací částečně pro ekonomickou činnost
Častým odběratelem stavebních prací jsou obce, plátci daně. Je podstatné, pro jaká plnění obec tyto služby využije. Pokud obec sdělí dodavateli své DIČ, pak bude dodavatel oprávněn aplikovat režim přenesení daňové povinnosti. Tento závěr vyplynul také z odsouhlasení GFŘ v rámci KOOV 359/22.O2.12, podle kterého by mělo platit, že pokud odběratel sdělí své DIČ při objednání stavebních prací, pak se na tuto osobu hledí jako na osobu jednající v pozici osoby povinné k dani, potažmo plátce. Pokud obec využije přijaté stavební práce jen v rámci působnosti v oblasti veřejné správy, pak nemá nárok na odpočet a vystupuje v pozici osoby nepovinné k dani.
Příklad 4: Stavební práce na parkovišti obce
Stavební firma, plátce, poskytla stavební práce na opravě parkoviště pro obec, také plátce. Před převzetím stavebních prací vydala obec stavební firmě písemné potvrzení, že při přijetí těchto prací nejedná jako osoba povinná k dani, protože práce budou využity pro výkon veřejné správy.
Plátce, poskytovatel prací, nepoužije režim přenesení daňové povinnosti. Použije běžný režim pro uplatnění daně, a to i na případně přijatou zálohu před uskutečněním zdanitelného plnění a přizná daň ve svém daňovém přiznání. Pokud by však obec potvrzení o tom, že nejedná jako osoba povinná k dani, poskytovateli prací nevydala a současně poskytla své DIČ, plátce by režim přenesení daňové povinnosti použil.
Příklad 5: Stavební práce pro obec
Obec je plátcem a objednala u stavební firmy, plátce daně, opravu budovy, ve které vykonává obec veřejnou správu, tedy plnění, které není předmětem daně, a dále v budově pronajímá část nebytových prostorů s daní na výstupu plátci daně. Stavební firmě poskytla v objednávce své DIČ. Stavební firma tedy aplikuje režim přenesení daňové povinnosti a fakturuje bez daně. Obec přizná daň na ř. 10 a na ř. 43 uplatní jen poměrný odpočet.
Příklad 6: Dodání slunečnicových pelet – příklad z praxe
Český dodavatel fakturuje dodávku slunečnicových pelet s 21 % DPH, kterou si objednatel nárokuje. Nejde o dodávku slunečnicových semen, ale o šrot ze slunečnicových semen vzniklý z výroby oleje slisovaný do pelet, které používá kupující k topení (biomasa). Částka za dodávku je vždy nad 100 tis. Kč. Otázkou je, zda by neměl být použit režim PDP, pokud jde o technickou plodinu podle kapitoly 12 celního sazebníku.
Řešení: Podle nařízení vlády č. 155/2015 Sb., jímž bylo novelizováno nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, se režim PDP použije na technické plodiny vč. olejnatých semen, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 a kapitole 12. Pokrutiny, jiné pevné zbytky též rozdrcené nebo ve tvaru pelet – ze slunečnicových semen jsou uvedeny v položce 2306 30 00. Pokud se tedy jedná o pelety vymezené pod kódem 2304 až 2306, režim PDP se nepoužije.
Nejedná se u těchto pelet ani o zboží uvedené v příloze k DPH P3 ani P3a, tedy zboží v první nebo druhé snížené sazbě. Proto je správně fakturováno v běžném režimu se sazbou daně 21 %.
Příklad 7: Případ postupných dodávek k celkové objednávce vybraného zboží v celkové hodnotě 120 000 Kč
Plátce si objedná u prodejce, plátce, mobilní telefony v hodnotě 120 000 Kč. Zboží je dodáno ve třech různých termínech postupně podle aktuálního požadavku zákazníka. Na každou dodávku je vystaven samostatný daňový doklad, kdy základ daně bude vždy nižší než 100 000 Kč. Bude režim přenesení daňové povinnosti (PDP) použit?
Řešení: Podle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2014 Sb. v platném znění se režim PDP použije u zdanitelných plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného zboží překračuje 100 000 Kč. Je nutno sledovat hodnotu každé dodávky jako samostatného plnění. Ke každé dodávce bude vystaven daňový doklad, a pokud jednotlivé dodávky nepřesáhnou 100 000 Kč, režim PDP se nepoužije. Není podstatné, že celková rámcová objednávka přesáhla hodnotu 100 000 Kč.
Pouze v případě, kdy se dodavatel a odběratel dohodnou, že dodávka vybraného zboží bude účtována v režimu PDP i v částce nižší než 100 000 Kč, může být tento režim použit.
Příklad 8: Opakované dodávky zboží v jeden den z více provozoven
Plátce dodává zákazníkovi plátci v jednom dni na základě objednávky obiloviny, které za splnění stanovených podmínek podléhají režimu PDP. Zboží je však dodáváno z několika provozoven dodavatele. Každá provozovna v daný den vystaví samostatný daňový doklad. Datum uskutečnění zdanitelného plnění je stejné, 15. 3. 2023. Otázkou je, zda má dodavatel sečítat všechny dodávky v daný den a uplatnit režim PDP, pokud celková hodnota dodávek toho dne překročí 100 000 Kč.
Řešení: V daném případě lze každé jednotlivé dodání považovat za samostatné zdanitelné plnění, i když jsou dodávky uskutečněny v jeden den. V souladu s § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2014 Sb. se posuzuje samostatně výše základu daně u každé samostatné dodávky. Nelze tedy sečíst jednotlivé dodávky v daném dni, resp. postupně načítat základy daně a následně podle výsledného součtu uplatnit či neuplatnit režim PDP.
Příklad 9: Dodávky více druhů zboží
Plátce dodává videoherní konzole plátci za 120 000 Kč a dále tři knižní publikace za 10 000 Kč. Plátce vystavil na tato plnění jeden daňový doklad. Výherní konzole v režimu PDP a knihy v běžném režimu s DPH. Je možno takto daňový doklad vystavit?
Řešení: Pokud je vystaven daňový doklad zahrnující více druhů plnění, která podléhají odlišnému daňovému režimu, je třeba posuzovat uplatnění DPH u každého zboží samostatně. Dodavatel se může rozhodnout pro vystavení dvou daňových dokladů. Při vystavení jednoho daňového dokladu musí zvážit možnosti svého účetního SW.
Pokud by byla na faktuře dvě plnění, která by byla obě v režimu PDP, ale v odlišném kódu pro uvedení v kontrolním hlášení, je třeba uvést každé plnění samostatně. Například dodání obilovin jedna položka pod kódem 12 a současně dodání zboží z přílohy 5 (motouzy).
NahoruIV. Porušení režimu přenesení daňové povinnosti
Pokud plátce poskytne zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, ale nepostupuje podle tohoto režimu a při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní daň na výstupu a výši daně uvede na daňovém dokladu, nemá příjemce plnění nárok na odpočet této daně uvedené na daňovém dokladu.
Důvodem je skutečnost, že podle § 72 ZDPH je plátce oprávněn k odpočtu daně, kterou se rozumí daň, která je stanovena podle ZDPH, tedy v režimu přenesení daňové povinnosti pouze té daně, kterou sám přizná.
Příklad 10: Oprava topení
Plátce poskytl pro jiného plátce opravu topení v jeho průmyslové hale. Vystavil daňový doklad v běžném režimu. Na dokladu uvedl základ daně 150 000 Kč, daň 31 500 Kč.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o montážní práce, na které se použije režim přenesení daňové povinnosti, byl povinen přiznat daň plátce, příjemce tohoto plnění. Pokud by plátce zaplatil poskytovateli plnění daň uvedenou na daňovém dokladu, nemá nárok na odpočet této daně. Příjemce plnění měl přiznat daň ve výši 31 500 Kč a tuto si mohl uplatnit, pokud by měl správný daňový doklad podle ZDPH.
Poskytovatel plnění postupuje v takovém případě podle obecné zásady pro opravu výše daně podle § 43 ZDPH. Může vystavit opravný daňový doklad příjemci plnění.
Informace GFŘ č. j.: 2552/15/7100-20116-011073 ve znění dodatků v roce 2015, 2016 mimo jiné uvádí:
"V případě nejasností ohledně limitní částky (100 000 Kč) pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, kdy je problematické určit, zda limit u daného zdanitelného plnění byl již dosažen či nikoli, je dána s účinností od 1. 2. 2016 možnost sjednání písemné dohody mezi plátcem, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátcem, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, o použití režimu přenesení daňové povinnosti i v případě, že celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti nepřekročí (§ 2 odst. 5 nařízení vlády č. 361/2014 Sb. ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb.). Předpokladem využití této fikce je opět jednotný postup poskytovatele i příjemce plnění."
Z informace GFŘ také vyplývá, že v případech, které splní podmínky použití režimu přenesení daňové povinnosti, tento režim upřednostňuje:
Citace:
"Pro situace sporných či nejednoznačných případů bude možno režim přenesení daňové povinnosti použít za použití právní fikce na základě dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění (§ 92f odst. 2 ZDPH, nyní § 92a odst. 7 ZDPH – pozn. autorky), a to za předpokladu splnění všech zákonných povinností pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na straně dodavatele i odběratele.
Nutno upozornit na skutečnost, že některá jednání plátců mohou být posouzena jako jednání s cílem vyhnout se aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti. Pokud např. dodavatel vystaví několik daňových dokladů (popř. několik kupních smluv) pro jednoho odběratele s uvedením stejného dne uskutečnění zdanitelného plnění, hodnota základu daně se sčítá".
NahoruV. Povinnosti poskytovatele zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
Plátce, který poskytne zdanitelné plnění v rámci režimu přenesení daňové povinnosti, má povinnost:
-
vystavit daňový doklad (§ 26 až 29 ZDPH),
-
vést evidenci o plněních přijatých v režimu přenesení daňové povinnosti (§ 100 odst. 1 ZDPH),
-
podat kontrolní hlášení (§ 101c ZDPH).
NahoruVI. Zálohy
K úplatám před uskutečněním zdanitelného plnění (zálohovým platbám) se v režimu přenesení daňové povinnosti nepřihlíží, tyto se zahrnují do celkové úplaty za dané zdanitelné plnění. Poskytovateli plnění nevzniká povinnost přiznat daň z přijaté zálohové platby, ani nevzniká povinnost při přijetí zálohové platby vystavit daňový doklad (pro vystavení daňového dokladu je opět rozhodující den uskutečnění zdanitelného plnění).
V případě využití zálohových plateb u dodání vybraného zboží či služeb je pro správnou aplikaci režimu PDP nezbytné předem znát celkovou dohodnutou hodnotu základu daně vybraného plnění.
Příklad 11: Stavební práce pro plátce s přijetím zálohy
Plátce poskytuje stavební práce pro jiného plátce. Dne 10. února 2023 přijal zálohu na poskytnutí těchto prací ve výši 30 000 Kč. Stavební práce předal 10. dubna 2023 v celkové hodnotě 450 000 Kč.
Řešení:
Plátce, poskytovatel zdanitelného plnění, z přijaté zálohy daň neuplatní, o přijaté záloze pouze účtuje v účetnictví, do 25. dubna 2023 je povinen vystavit pro odběratele daňový doklad, na kterém uvede základ daně 450 000 Kč a údaj "daň odvede zákazník" a odvolání na § 92a ZDPH. Z částky 450 000 Kč odečte na daňovém dokladu přijatou zálohu a doplatek bude činit 420 000 Kč.
Poskytnuté plnění uvede na ř. 25 daňového přiznání ve výši 450 000 Kč a současně do souhrnného hlášení v oddílu A1.
NahoruVII. Uvedení režimu přenesení daňové povinnosti v daňových tvrzeních
Plátce, poskytovatel zdanitelného plnění, uvede hodnotu plnění na ř. 25 daňového přiznání a stejnou hodnotu do oddílu A1 kontrolního hlášení.
Plátce, příjemce plnění uvede základ daně a daň na ř. 10 daňového přiznání a nárok na odpočet na ř. 43 přiznání k DPH, kde uvede základ daně a daň odpovídající ZDPH. V kontrolním hlášení uvede přijaté plnění v oddílu B1.
V kontrolním hlášení se plnění uvádí bez sledování hodnoty 10 000 Kč, jež je relevantní jen pro tuzemská plnění podléhající DPH ve standardním režimu.
NahoruVIII. Hodnota plnění v cizí měně
Příklad 12: Fakturace režimu PDP v cizí měně
Na faktuře za dodání zboží (měděné dráty) je uvedena hodnota plnění v EUR (obchodní případ mezi plátci v tuzemsku je sjednán v EUR). Bude pro přepočet cizí měny na českou měnu pro účely stanovení základu daně použit kurz ke dni uskutečnění zdanitelného plnění či ke dni vystavení faktury?
Řešení:
Pro přepočet cizí měny na českou se použije kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a to kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou nebo poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou (§ 4 odst. 8 ZDPH). Pokud celková hodnota plnění po přepočtu na českou měnu překročí limit 100 000 Kč, bude uplatněn u této dodávky režim přenesení daňové povinnosti. Nedojde-li k překročení limitu, podléhá dodání zboží běžnému režimu – tj., daň je povinen na daňovém dokladu uvést dodavatel zboží. Tato daň musí být vyčíslena v české měně (§ 29 odst. 1 ZDPH).
NahoruIX. Pozdní registrace plátce
Plátce, který je správcem daně zaregistrován k DPH zpětně, nepoužije za zdaňovací období, ve kterých byl plátcem, ale nebyl jako plátce registrován, režim přenesení daňové povinnosti, ale použije standardní režim.
V tomto případě musí daňová povinnost zůstat na poskytovateli zdanitelného plnění, protože od plátce, příjemce plnění, v režimu přenesení daňové povinnosti by nebylo možné požadovat, aby zpětně přiznal a zaplatil z tohoto plnění daň.
Režim přenesení daňové povinnosti tedy zpětně nepoužije ani plátce, příjemce…
