Benefity a DPH

Benefity a DPH

Ing. Jan Ambrož

Zaměstnanecké výhody, v dalším textu je nazýváme benefity, jsou nedílnou součástí všech pracovněprávních vztahů. Jejich poskytování je zakotveno do směrnic anebo pracovních smluv, a to se zohledněním pravidel stanovených zákoníkem práce, vyhláškou FKSP.

Nezbytné je jejich posouzení daňové, především z pohledu daně z příjmů, které je velmi podrobně popsáno v článku Benefity, na který navazuje tento text zaměřený na daň z přidané hodnoty. Zaměstnavatelé řeší, jestli poskytované benefity jsou zdanitelným nebo osvobozeným plněním, jak ovlivňují související nárok na odpočet DPH.

 NahoruPrávní úprava

Aplikujeme obecná kritéria zákona o dani z přidané hodnoty a též některá specifická, zejména:

• je-li plnění použito pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce, u dodání zboží § 13 odst. 4 a 5 ZDPH, v němž se výslovně uvádí "...jeho zaměstnanců...",

• obdobně při poskytování služeb podle § 14 odst. 3 a odst. 4.

Z dalších ustanovení můžeme jmenovat například § 36 odst. 6 ZDPH pro stanovení základu daně, zjednodušeně na úrovni ceny obvyklé (třeba při nepeněžitém plnění), § 78d odst. 4 pro úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku ("...použití pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců.").

Výklad

Text jsme rozdělili do čtyř kapitol:

• V první rozebíráme podmínky pro uplatnění nároku na odpočet DPH.

• Kdy vzniká povinnost odvodu daně z přidané hodnoty na výstupu, řešíme v části druhé.

• Třetí kapitola je věnována několika specifickým situacím, obvyklá cena a úprava odpočtu daně, poukazy aj.

• Závěrečná čtvrtá část obsahuje vzorové příklady k vybraným benefitům (osobní auta, závodní stravování, sociální a zdravotní péče aj.).

Vztah k dani z příjmů

V úvodu musíme zdůraznit, že vycházíme z benefitů v pojetí zákona o daních z příjmů, přestože jsou v zásadě principy daně z přidané hodnoty ve většině případů nezávislé, resp. stanoví si vlastní obsah pojmů apod.

Nebo neoblíbené téma "obvyklá cena", která je v řadě případů vyžadována zákonem o daních z příjmů ve vztazích mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale není obecnou podmínkou pro základ daně u DPH, neboť ji neobsahuje § 36a ZDPH.

Za benefit je někdy považována naturální mzda, která musí být pro účely daně z příjmů stanovena na úrovni ceny obvyklé, jejíž součástí je daň z přidané hodnoty.

 Nahoru1. Nárok na odpočet

Pro každého plátce se jedná o klíčovou informaci, jestli má nebo nemá plný, případně částečný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty u jím přijatého zdanitelného plnění. Obecná pravidla nalezneme v § 72 a násl. zákona o DPH.

 Nahoru1.1 Kritéria pro benefity

Pokud plátce posoudí přijaté zdanitelné plnění, že:

• je určeno pro jeho ekonomickou činnost,

• má samozřejmě 100% nárok na odpočet daně.

Co je ekonomickou činností plátce?

Ekonomická činnost je v obecné rovině popsána v § 5 odst. 3 zákona o DPH. Proto na výše uvedenou zásadní otázku zní odpověď velmi jednoduše:

• "Cokoliv...", co není přímo v zákoně o DPH definováno "...pro účely nesouvisející s ekonomickou činností...", je pro ekonomickou činnost.

Nárok na odpočet: mýty a skutečnost

Vhodné je uvést alespoň další poznámku k omylům, které se někdy objevují při kontrolách správy daní:

1. Není podstatné, jak je související benefit řešen pro daň z příjmů (osvobození od daně u zaměstnance a zda je daňovým nákladem zaměstnavatele).
2. Zákon o DPH nenařizuje plátci vykázat "zisk" v pojetí DPH:
   1. ekonomická činnost neznamená automaticky odvod daně z přidané hodnoty na výstupu,
   2. přijaté plnění "X" nemusí být přímo určeno na ekonomickou činnost "Y", resp. existující povinnost plátce uskutečnit plnění s nárokem na odpočet daně "Y1".

 Nahoru1.2 Zákaz/krácení nároku na odpočet

Výše uvedený výklad ovšem neznamená, že má plátce vždy nárok na odpočet DPH. Jestliže je identifikováno přijaté zdanitelné plnění, které je využito pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, dochází k úpravám. Tato korekce může mít různou podobu, jak je vysvětleno ve druhá až čtvrté kapitole.

"Soukromá" spotřeba

Tak bychom mohli, byť trochu nepřesně, nazvat situace, kdy je plátcem pořízena služba, která je využita jako benefit zaměstnancem – právě jako "soukromá" spotřeba. V těchto případech není nárok na odpočet daně, jak potvrzují příklady.

Reprezentace aj.

Doplňme si, že existuje jedno konkrétní jasné omezení, zákaz nároku na odpočet daně u reprezentace, u něhož se zákon o DPH odvolává na § 25 odst. 1 písm. t) ZDP.

 Nahoru2. Odvod daně na výstupu

Nahlédneme krátce do zákona o dani z přidané hodnoty. Plátce musí odvést daň "na výstupu" v několika konkrétních případech, i když se nejedná o klasické dodání zboží nebo poskytnutí služeb ve smyslu plnění pro třetí stranu, obchodního partnera.

"Nesouvisející s ekonomickou činností"

Jedná se o situace uvedené v úvodu článku. Aniž bychom citovali příslušná ustanovení zákona o DPH, mají tyto shodné (obdobné) prvky:

• "adresátem" plnění je zaměstnanec,

• plnění je "bez úplaty",

• u obchodního majetku byl uplatněn odpočet nebo část, a to pro klasifikaci dodání zboží jde o trvalé použití,

• u služeb dočasné použití obchodního majetku, jedná se o poskytnutí služby, pokud byl uplatněn odpočet daně.

 Nahoru3. Specifické situace

Plynule navážeme na předchozí výklad a rozebereme si témata: obvyklé ceny (3.1), úpravu odpočtu daně (3.2), jak je to s poukazy (3.3) a klasifikaci benefitu podle pravidel zákona o DPH – tištěné knihy (3.4).

 Nahoru3.1 Obvyklá cena

Na jedné straně platí, že při plnění uskutečněném plátcem pro zaměstnance není nutné stanovit základ daně na úrovni obvyklé ceny (je zde patrný rozdíl mezi DPH a daní z příjmů fyzických osob!).

Jestliže je uskutečněno plnění "bez úplaty", nastává jiná situace a postupujeme podle § 36 odst. 6 zákona o DPH, jak je rozebráno v článku základ daně.